Vítejte na stránkách obce Obec Údrnice.
Používáme cookies
Chceme, abyste sledovali vy nás, ne my vás. Pro správnou funkčnost webu nějaké cookies potřebujeme. Své nastavení cookies můžete změnit pomocí nastavení cookie.
Nastavení zobrazení

Archeologie

Archeologické informace o Údrnicích, Údrnické Lhotě, Úněticích a Bílsku u Kopidlna, které byly publikovány v Muzejních novinách (2006).

OBECNĚ

Přírodní podmínky, geomorfologie krajiny

       Všechny vesnice, kterým je věnováno toto číslo Muzejních novin, tvoří výrazný mikroregion  mezi dvěma hlavními komunikacemi vycházejícími z Jičínské kotliny k jihozápadu do Polabí - první dnešním Kopidlenskem a druhá přes češovskou tabuli. Podmínky k sídlení byly v jihozápadní části Jičínska vždy vhodnější než v jeho severní polovině. Snad právě proto jsou archeologické památky tohoto prostoru početné a výrazné i v obdobích, kdy zbylá část regionu téměř není osídlena.

       Všechny čtyři vsi - Bílsko u Kopidlna, Údrnice i Údrnická Lhota a Únětice byly založeny na svazích či v centru kotlin při tekoucí vodě a na sprašových půdách. V pravěku i raném středověku byla tato krajina podstatně více zalesněna než v současnosti, a tak poskytovala nejpotřebnější surovinu pro stavbu domů a jejich zařízení i pro topení v dostatečném množství. Ve sledovaném regionu byl i dostatek pramenité vody.  Mnohé drobné vodoteče jsou ovšem v současnosti zaniklé. Nejspíš všechny existující rybníky jsou až vrcholně středověkého stáří. Všechny vsi a rybníky spojuje rybníky protékající pravobřežní přítok Mrliny, který pramení severozápadně od Údrnic.

       Nadmořská výška do 320 m n.m., dostatek dřeva a ploch pro zřízení polí i dostatek vodních zdrojů byly základními podmínkami pro opakované zakládání a od 14. století trvalou existenci lidských sídel.

ÚDRNICE

       Z pravěku je prozatím k dispozici pouze jeden kamenný nástroj  uložený ve sbírce Libáň. Jedná se sekeru z amfibolového rohovce datovanou do mladší doby kamenné.

       Centrum Údrnic se nacházelo od 9. století v prostoru kolem kostela sv. Martina. U hřbitovních vrat byla nalezena keramika ze střední doby hradištní, přesněji z 9. století. Další nálezy zlomků nádob potvrzují osídlení od 14. století včetně do dnešní doby. Původní tvar zástavby vsi byl asi návesního typu - kolem přibližně kruhové návsi byly postaveny jednotlivé usedlosti. Tomuto typu zástavby by odpovídal ve sbírce Libáň  uložený  střep z mladší doby hradištní zdobený jednoduchými mělkými vodorovnými liniemi (datace nejspíše 12. - první poloviny 13. století), dále i šedý diskovitý hliněný přeslen a kostěnné šídlo se dvěma zářezy.

       Nade vsí se postupným navracením pozemků zpět rekonstruuje plužina - systém dlouhých a úzkých původně středověkých polí, který svým tvarem respektuje tvar svahu severně od vsi a dodnes je významným protierozním prvkem. Je velmi pravděpodobné, že tato pole byla zřízena v době brzy po třicetileté válce.

       V Údrnicích je zachována i významná archeologická nemovitá památka - hrádek Zlivštejn zvaný i jen Hrádek. Je zachován západně nad západním okrajem Údrnic, má  téměř kruhový centrální pahorek obklopený příkopem a valem vysokým až 3 m.  Celkový průměr objektu je více než 26 mm. Hrádek byl geodeticky zaměřen a vyfotografován. V současnosti je znovu aktualizován před osmi lety na Ministerstvo kultury České republiky podaný návrh k zápisu této památky do Ústředního seznamu kulturních nemovitých památek. Jedná se o vyjímečně dobře zachované panské sídlo typu mezi tvrzí a hradem. Ačkoli z Hrádku nejsou zachovány movité archeologické nálezy, předpokládám jeho stavbu až v období pohusitském - sídlili na něm páni ze Zlivi, Údrnic a Labouně. V roce 1567 byl Hrádek již pustý. Starší panské sídlo - tvrz stála  v Údrnické Lhotě (viz).

       Z Údrnic pocházejí i dva mincovní nálezy. V roce 1979 nalezl Jan Hron na zahradě čp. 52 (bývalá kovárna) tříkrejcar habsburského císaře a českého krále Josefa I. (ražený po roce 1711), krejcar dalšího habsburského panovníka Ferdinanda II. (1619 - 1637) ražený pro Korutany, tříkrejcar dalšího císaře a krále Leopolda I. (1657 - 1705)  ražený pro Štýrsko a konečně grešli knížete wűrttembersko - olešnického Sylvia Fridricha (1664 - 1697). Spolu s mincemi byl uložen i hrací žeton města Norimberka z první poloviny 18. století.

       Další nález mincí je zcela ztracen. Z původního počtu několika stříbrných pražských grošů krále Václava IV. (1378 - 1419) nalezených při kácení pařezů v roce 1898 byla jedna mince předána do sbírky Libáň. Zde však nebyla zjištěna. Nálezy pražských grošů (ty byly raženy  v období  1300 - 1547) jsou i na Jičínsku poměrně početné, do země byly ukládány v nejisté době husitských válek.

ÚDRNICKÁ LHOTA

       Už podle názvu je vznik Údrnické Lhoty spojen s prosperitou a populačním vzrůstem Údrnic a v důsledku toho s potřebou dalšího sídla a polí pro obyvatele původní vsi v raném 14. století. V roce 1320 byl pány z Labouně a další šlechtou Jičínska na tvrzi údajně v Údrnicích uvězněn pan Vok z Rotštejna. Šlo o  škody na majetku několika šlechticů a o jejich náhradu. Podle parcelace pozemků na mapě stabilního katastru či nastarších mapách parcelních předpokládám, že tato tvrz stála v areálu usedlosti čp. 100 v Údrnické Lhotě - nikoli v Údrnicích. V areálu usedlosti čp. 100 a v jejím bezprostředním okolí by bylo možné při jakémkoli zemním zásahu nalézt movité doklady o tvrzi a jejích majitelích. Podmínkou takového nálezu je  ovšem ohlášení zemních prací  nebo jakýchkoli movitých nálezů archeologickému pracovišti jičínského či královéhradeckého muzea. Případné nálezy by potvrdily listinu o výše uvedeném sporu jičínské šlechty.

       Vesnice sama je ulicového typu, což znovu podporuje její vznik ve 14. století. Trochu vyjímečná je její poloha ve svahu nad potokem a rybníkem. Při různých drobných zásazích do země byly často nacházeny střepy nádob ze 14.- 18. století.

       Na rozdíl od Údrnic pochází z katastru Údrnické Lhoty několik významných pravěkých nálezů a objektů. Zatím nejstaršími nálezy jsou dvorec, sídliště a keramická pec - vše z pozdní doby bronzové. Nelze vyloučit, že všechny tři lokality spolu chronologicky souvisejí.

       Za stodolou usedlosti č. 107 u jihovýchodního okraje vsi byla při letecké prospekci zjištěna vůči okolí výrazně vymezená tmavošedá plocha zasahující pod stodolu a až k silnici ze Lhoty do Drahorazi. Na zemi byly po orbě opakovaně sebrány desítky zlomků keramických nádob datovatelných do pozdní doby bronzové. Výšinná poloha patrná již od Bílska u Kopidlna s rozhledem do okolí byla nejspíš dvorcem. 

       Severovýchodně odtud při  severozápadním výběžku Keteňského lesa byly v rýze pro vysokotlaký plynovod v listopadu 2003 sebrány střepy hnědé a cihlové barvy stejného vzhledu a technologie jako u stodoly usedlosti čp. 107. I zde byly při letecké prospekci zjištěny šedé rozorané objekty. Jedná se pravděpodobně o sídliště z pozdní doby bronzové.

       Rýha pro vysokotlaký plynovod  Jičín - Libáň protnula asi 750 m jižně od dvorce a severně u drobné vodoteče pec na vypalování keramiky. V obou profilech rýhy pro plynovod byla velmi dobře patrná její okrově červená destrukce. Do předpecní jámy se zřítila její hliněná klenba. Ze začištěných profilů byly vybrány zlomky mazanice z klenby pece a zlomky velkých keramických nádob. Pocházejí rovněž z pozdní doby bronzové.

       Z Údrnické Lhoty pochází z Jičínska zcela unikátní nález železného laténského meče s pseudoantropomorfní rukojetí. Meč uložený v Muzeu hlavního města Prahy má bronzovou objímku rukojeti, jeho čepel je neúplná. Rukoje? má tvar silně stylizované roznožené lidské postavy se vztyčenými a rozevřenými pažemi. Meč byl údajně nalezen v místní cihelně u lidské kostry. Lze jej datovat do stupně B laténské kultury(4. století př.n.l.).

ÚNĚTICE

       První písemná zmínka o této menší vsi pochází až z roku 1546. Toto datum potvrzují nálezy glazované keramiky v rýhách pro telefonní kabely a rozvody elektrické energie. Důvodem takto pozdní lokace vsi spočívaly ve výrazném oteplení v první polovině 16. století.  Tehdy vrcholilo jedno z klimatických optim. I chladná a zamokřená místa Jičínska se stala místy vhodnými k založení vsí. Mnohé z nich ovšem po skončení tohoto období v polovině 16. století opět zanikly. Únětice měly vhodnější podmínky k sídlení, a tak ves zůstala zachována dodnes.

BÍLSKO U KOPIDLNA

     I tato vesnice - podobně jako Údrnice - má archeologickými nálezy doloženou předlokační osadu. Jihovýchodně od Bílského rybníka byla totiž nalezena keramika 12. - počátku 13. století. I tehdy byly klimatické poměry České kotliny v porovnání s dneškem příznivější. Bylo tepleji a v důsledku toho bylo Jičínsko sušší a jeho krajina intenzivněji využitelná k sídlení a získání obživy. První dvacetiletí 14. století bylo ovšem výrazně chladné a klimaticky velmi nepříznivé. Někdy ve 14. století (před rokem 1401 - a je možné, že a časovým přerušením existence osídlení) byla vesnice přenesena do kotliny severně od Bílského rybníka na místo chráněné před srážkami a větrem vanoucím převážně od severozápadu. Až v listině z roku 1554 je v Bílsku uvedena nová tvrz. Z parcelace pozemků na mapě z roku 1842 a náznaků příkopu a valu ji lze lokalizovat jihozápadně od nejstarší usedlosti čp. 1. Existenci hospodářsky živé vesnice dokládají podobně jako v Úněticích zlomky červených a i glazovaných nádob ze 16.- 17. století v rýhách pro inženýrské sítě. Část vsi v blízkosti silnice z Kopidlna do Únětic je zcela novověká.

aktualizováno: 15. 11. 2020 20:45, OI Developer

Novinky z Obce

  • začíná v - končí v
  • Údrnice
LOUČOVÝ PRŮVOD

LOUČOVÝ PRŮVOD

Obec
Volný čas
  • začíná v - končí v
  • Údrnice
Oudrnická lyže

"Oudrnická lyže"

Po ukončení dětského dne proběhne 9. ročník "Oudrnické lyže", následuje kácení májky

Obec
Volný čas
  • začíná v - končí v
  • Údrnice
Dětský den 2022

Dětský den 2022


Obec
Volný čas
  • začíná v - končí v
  • Údrnice
Čarodějnice 2022

Čarodějnice 2022

Obec
Volný čas